K l á r a K o č á r k o v á

Tyhle dny jsem si nazvala ~ cesta k sobě ~
Když by to byla dětská knížka, bylo by to nesmírně jednoduchý a přitom tak barevný. Když písnička, vystřídala by snad všechny žánry. A nebo by byla folková.

Dny, kdy plán je především si dojit pro nanuka, něco si nakreslit, jen tak si zatančit pod rozsvíceným nebem. Mít neustále mokrý vlasy.
Dobrodužství, nějaký zranění, pouštění, sebe po vodě. Je příjemný si znovu uvědomovat kolik věcí můžem zažívat ještě poprvé. A nebo jinak. Každý den.

A jak se nás tuhle ptal můj kamarád během cesty na zájezd “za co jste vděčni?” :)

Tak za tohle!