𝑀𝑜𝑛𝑎 𝐶𝑟𝑒𝑎𝑡𝑖𝑣𝑒 Monika Fišerová

Moc jsem teď nemalovala, ani nepsala.

Uplynulého třičtvrtě roku mi přineslo velkou změnu v osobním životě, která byla trochu smutná, neplánovaná, ale zároveň nutná a přinesla mi nový život.
Nic se neděje náhodou, ale všechny zkušenosti mají nakonec svůj význam a posouvají nás tam, kam z přítomnosti nedohlédneme.
Strach z kroku do neznáma je hodně děsivý, ale když člověku nezbude vůbec nic, o co by se mohl opřít, nabídne ruku sám sobě a skočí. Pustí všechno, čeho se držel, na čem lpěl a padá. Kolem něho sviští čerstvý vzduch a v hlavě se promítne celý život, všechny cestičky, které se spojovaly a rozpojovaly a vedly k tomuhle okamžiku. Panika se pomalu mění v tichý šepot: Vydrž! Ještě vteřinu, ještě jeden nádech a výdech. A najednou už nepadá, ale letí...
Je jedno kam, stejně dopředu nic nevíme, ale kdo z nás nechtěl v dětství lítat?

A malovat... Už zase maluju a děkuju za trpělivost, s jakou jste čekali až budu... 🙏🤍