Instagram story viewer> @kristyna_cho> Posts

Kristýna Chovancová

@kristyna_cho

12.4K

followers

1202

following

Zemřela mi dcera. A tohle je moje cesta. O ztrátě, naději, smutku, radosti. O snaze jít dál.
S DIPG. Protože to, Ninko, nevzdáme. Nikdy! @nadace.nina

POSTS STORIES REELS TAGGED

Jsem Kristýna, máma. Máma dvou holčiček, z nichž jedna už tady na zemi není. Kristýna, co doufá, že nebe existuje. Co se snaží žít dál. Co miluje psy, hory a šití. Co věří na zázraky a lásku.
Nikdy jsem si nemyslela, že budu svůj život sdílet. Ale sdílím. A to hlavně proto, že jsem si přišla po vyslechnutí Ninky diagnózy, nádor mozku, DIPG, sama. Jako máma, která nezná žádnou jinou mámu na světě, která by tohle taky žila a přežila. Přežila odchod děťátka. A já tak nevěděla, že se to přežít dá. Dneska už to aspoň trošku vim. A třeba je na tom někdo někde podobně. Třeba se někomu právě teď hodí vidět, jak brečim, směju se, ležim a vstávám, často nevim a pořád doufám. A tak nějak stále dokola. by @kristyna_cho

5k

236

a year ago

Tohle jsem já. Už navždycky. Máma dvou nejúžasnějších víl. Ať se život děje, jak chce. Tohle se nezmění. Nikdy! 🩷🩷🤍 by @kristyna_cho

3k

124

8 months ago

Žiju dneska dva životy. Ten svůj a ten za Ninu. Protože, jak jsme si říkaly: “Já jsem Ty, Ninko a Ty seš já.” Už navždycky. A tak jí nemůžu zklamat. Ani Annu. Tak žiju. by @kristyna_cho

4k

125

a year ago

Jo, někdy přesně takhle vykuleně, zoufale a nevěřícně koukám na svět. I na lidi. Na to, co se děje mně a kolem mě. Někdy si přijdu jako celá v šedi a nerezu. Jako tady. Na tý fotce. Až na to, že to není bohužel jen obrázek. Žiju to. I když se mi to zdá jako sen. A abych se probrala, sbírám. Někdy třeba tetování, někdy zážitky. A mám tak dojem, že sbírám i svůj život. Aspoň do hrsti. I když mi z ní dost často utíká. by @kristyna_cho

496

44

20 hours ago

Někdy stačí jenom šít. 🩷 by @kristyna_cho

139

17

4 days ago

Ninko, budu teď tak moc osobní, ale Ty mě znáš, a víš to. Už dávno. Nevěřim v Boha, ať už se jmenuje jakkoliv. Asi jsem nikdy nevěřila. Ale vždycky, celej svůj dospělej život ho hledala a přála si věřit. Když jsi onemocněla, hledala jsem útěchu, pomoc a naději. Nenašla. Už nikdy. A pak se trápila a zase hledala. A jeden den mi to došlo. Nemusim věřit. V Boha. Ať už se jmenuje jakkoliv. A přišla úleva. Veliká. Najednou jsem se neptala proč, jak to, kdo za to může. Proč vás děti někdo nechrání. Proč musíte trpět. Co jsem udělala špatně já. Byl konec výčitek a nejasností. Přišlo smíření. Bez Boha. A tak se dnes chodim do těch míst, kde lidi věří jen koukat. Je to krásný. A úlevný. Moct jenom nakouknout a nic od sebe ani od Boha nečekat. Je to moje. Jenom moje. Moje smíření se životem. by @kristyna_cho

1k

74

8 days ago

Dnes jsem se zúčastnila konference @fyziobeskyd_edu Dítě v pohybu. Kristýna „Kikina“ Chovancová tam dostala prostor mluvit o DIPG. O tom, co tahle nemoc přináší dětem i jejich rodinám, a o tom, jak může fyzioterapie pomáhat, aby dětem bylo co nejlépe. I ve chvílích, kdy už jejich tělo nemůže fungovat tak, jak by potřebovaly.

Dnes jsem plakala. Kvůli příběhu, který Kristýna vyprávěla, ale taky proto, jak strašně jsem na ni pyšná. Že ji můžu znát. Že jsem tam mohla být s ní, chytit ji za ruku a snad jí dodat trochu jistoty, když ji potřebovala.

Jsem ráda, že jsem jí mohla dělat taxikáře. Že jsme se spolu mohly smát, že jsem jí mohla zpívat v autě a v noci jí na pokoji zachrápat. A že jsme tam úplnou náhodou měly mýdlo, na kterém byly víly. Všechny tyhle drobnosti pro mě znamenají strašně moc.

Dva dny a téměř tisíc kilometrů za volantem. Tolik emocí a zážitků, které teď potřebuju nechat doznít. Bylo to pro mě nezapomenutelné.

Děkuju @fyziobeskyd_edu , že dali Kristýně prostor říct to, co dnes řekla. Protože i tohle do péče o děti patří. Myslet na děti, které touhle šílenou nemocí procházejí, i na ty, které jí bohužel teprve procházet budou. Na jejich pohodlí, na úlevu a na to, aby mohly co nejlépe žít i s tělem, které je postupně přestává poslouchat.

I když dítě nemůžeme uzdravit, pořád pro něj můžeme udělat mnoho. Pomáhat mu, ulevovat mu a hledat cesty, aby mu bylo co nejlépe. A právě proto je tak důležité o tom mluvit.

Kristýno, jsem na tebe strašně pyšná. A jsem moc ráda, že jsem tyhle dva dny mohla prožít s tebou. 🤍 taken in Beskydy by @kristyna_cho

1k

37

17 days ago

Ninko, tak jsme to udělali znova. Utekli jsme. Jeli jsme na hory. A bylo to skvělý. Už dávno vim, že útěkem bolest nezmizí, ale ty obrovský hory jí dokážou trochu pohltit. Vezmou jí na chvíli tiše na sebe. A já jsem jim za to nesmírně vděčná. Miluju hory. Víš, přijdou mi dost jako život. Tak neskutečně krásný a občas tak děsně krutý. Jo, miluju hory a Tebe! by @kristyna_cho

3k

53

21 days ago

Ninko, dneska jsem zapnula kuchyňskýho robota. Naposledy jsme ho zapnuly tenkrát před Vánoci spolu. A já pak nemohla. Ale dnes jsem Tě viděla na videu, jak lezeš na stěně, jak ses nebála a nikdy nic nevzdala. Tak jsem šla a dala robota do zásuvky. Pořád funguje. Zvládla jsem i otočit tim kolečkem, kterým si naposledy při pečení cukroví otočila Ty. A šlo to. Taková skoro maličkost, který si nejspíš ani nikdo nevšiml. Že mi nejde udělat. A já to dneska zvládla. Díky Tobě a vzpomínce na to, jaká jsi byla. A tak Ti slibuju, že jednou, až to půjde, upeču i ten Tvůj nejoblíbenější perník. Víš, jak jsi z něj měla nejradši “okrajky”. Dám si je za Tebe. Jen si myslim, že budou chutnat úplně jinak. by @kristyna_cho

1k

102

a month ago

Něco vám řeknu a možná to bude znít nafoukaně. Ale za to nemůžu. Že do týhle skupinky taky patřim. A chci to říct. Pro všechny ty mámy, ženy, holky. Pro všechny ty, který jsou v tý skupince se mnou. Aniž by o to stály. Mámy, ženy, holky, co jim zemřelo dětátko, jsou ty nejsilnější bytosti, který znám. Fakt. Nikdo si nedokáže představit, s čim bojujou každej den, minutu po minutě, hodinu po hodině, den po dni, po zbytek svýho života. Každej den. Kolikrát už vstaly, i když si vteřinu před tim myslely, že už to tentokrát fakt nepůjde. Kolikrát se smály a srdce jim u toho praskalo. Kolikrát si myslely, že už se nenadechnou a nadechly. Jo, chtěla jsem to říct, kdyby nás náhodou chtěl někdo litovat. Já myslim, že o lítost nestojí žádná z nás. Já teda ne. A tak dneska vstanu a jdu. Zase. by @kristyna_cho

1k

81

a month ago

Nino, tak mi asi došla jedna věc. U smutku nemůžu pořád čekat, že přejde, že bude líp. Musim se pokusit žít tak nejlíp, jak dovedu právě s nim a právě teď. Se smutkem. Teda, nemusim. Ale chci. by @kristyna_cho

520

30

a month ago

Říkám si, že hlavně nechci bejt stárnoucí holka naštvaná na celej svět. Toho se bojim. A tak se snažim. Vidět na světě to hezký. Učim se zase žít. A chci taky odpustit životu, že mě tak moc zklamal. A je to těžký a dost to bolí. Snažší by asi bylo zlobit se. Jenže to já fakt nerada. A navíc, když o tom tak přemýšlim.. on mě život možná nezklamal, on se prostě jen tak děje a stal. Tak, jak to má ve zvyku. Bez zásluh, bez odměn a bez trestů. Prostě jen tak. by @kristyna_cho

946

56

a month ago