Instagram story viewer> @mloci_comics> Posts
164
followers
781
following
Outsider Art
Too Small To Fail
Když neumíš kreslit, tak kresli!
Progression Through Unlearning
POSTS STORIES REELS TAGGED
NĚCO SE STALO 18.7.2026 🏹
✨za safe space a podporu díky @roeselcraftbeer ✨za dorty díky @eaternia.jidelna ✨za prstýnky díky @ondrej.stara ✨za všecko díky @marushka.kon 🐌🐸 What do you fear most in the world? The possibility that love is not enough. ☄️ What year is this? by @mloci_comics
3
2 months ago
Download
KRONIKA POSTAPOCÉNU 1: ANTROPOCÉN IS DEAD! Mezi učenými lidmi v posledních desetiletích trenduje termín antropocén. Má být označením pro novou geologickou epochu, ve které člověk svou činností globálně proměňuje Zemi, celý její ekosystém. Čím dál více se však ukazuje, že označení antropocén není dostatečně přiléhavé, nevystihuje přesně povahu epochy, jež se tu před námi vynořuje. Ta totiž nebude jen dílem člověka, ale také jakési nové přírody, k jejímuž vzniku sice člověk možná přispěl, ale pak se mu vymkla z rukou, respektive sama se stane onou rukou, jež bude (opět) mít vše ve své moci. Pro tuto nastupující epochu, nezřídka predikovanou v literatuře, filmu a kultuře vůbec, je proto potřeba použít termín docela jiný - jako nejlepší se pro tento účel ukazuje termín "POSTAPOCÉN", který v sobě přiznaně nese konotace nikoliv jen geochronologické, nýbrž právě také kulturní.  #postapocen #postapocene #anthropoceneisdead by @mloci_comics
1
2 months ago
Download
YUGO ODYSSEA: Všichni teď chodíme do kina na Nolanovu Odysseu, ale mojím Odysseem tohohle léta se stává Zoran, nikoliv z Ithaky, nýbrž ze Srbska. Ten kluk to má mnohem těžší než Odysseus, protože ke své Penelope (Tamaře) se může vracet, jak chce, ale vždycky už bude pozdě. Místo epesní lodě má plečku značky Yugo California a navíc ještě musí nosit na zádech svého umírajícího-nadávajícího otce, kterej je ještě větší osina než Agamemnón. Možná by bylo jednodušší podlehnout volání sirén, co se ozývá z vily vyvolených v reality show, kde pracuje. Nebo si aspoň dát na mobilu onlyfensko pro chudé. Mým nejmilejším filmem z letošní 52. Letní filmové školy tedy nakonec nebyla skvělá Pawlikovského DOMOVINA, nezvítězila ani nostalgie amerického nezávislého filmu, která mnou mocně cloumala (hlavně Smithovi MLADÍ MUŽI ZA PULTEM, Jarmuschův GHOST DOG, FARGO bratří Coenů, Linklaterovi OMÁMENÍ A ZMATENÍ nebo JEDNEJ SPRÁVNĚ od Spika Lee), a dokonce ani Antonioniho skvělý ZABRISKIE POINT - všechny provařené favority v cílové rovince předjela YUGO CALIFORNIA Vladimíra Tadiće. Neni nic krásnějšího než vítězství outsidera. @letnifilmovaskola by @mloci_comics
0
3 months ago
Download
SWAG VĚRA CHYTILOVÁ: Tohle je jeden z těch příběhů, které napsal sám život pastelkou. Vzpomněl jsem si na něj dneska, když jsem na Filmovce čekal před Sportovní halou na projekci Sedmikrásek (1966). Vypráví totiž o mém setkání s českou režisérkou Věrou Chytilovou. Došlo k němu před mnoha lety právě na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde paní Chytilová zrovna byla hostkou. Míjela mě, když jsem čekal na projekci v Kině Hvězda. O chvíli později jsem si všimnul, že na zemi přede mnou leží něčí legitka s akreditací. Sebral jsem ji a jak asi tušíte, nepatřila nikomu jinému než Věře Chytilové. Musela jí vypadnout, když mě míjela. Hned jsem tedy s akreditací v ruce běžel do první řady, kde vždycky sedí čestní hosté, a se slovy "paní Chytilová, paní Chytilová..." jsem jí akreditaci vracel. Ona se na ni podívala a svým skřehotovým hlasem mi povídala: "To já ale nepotřebuju, to sis měl nechat, chlapče, mohl jsi chodit zadarmo na filmy." Já jsem ale dušínovsky odvětil: "Ale to by nešlo, je tam přece Vaše jméno!" Čas samozřejmě ukázal, že paní Chytilová měla pravdu. Kdybych ji poslechl a tu kartičku si nechal, měl bych dnes NEJVĚTŠÍ SWAG EVER. by @mloci_comics
2
3 months ago
Download
What year is this? by @mloci_comics
0
4 months ago
Download
51.LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA AFTERMATH: Jako vždycky nejlepší týden v roce. Letos jsem v programu předem neměl žádný velký vrchol - nakonec se mi ale zjevil sám v podobě filmu Ulricha Seidla ZLÉ HRY: RIMINI SPARTA. Skoro tří a půl hodinový epos vyprávějící příběh dvou bratrů, životních zoufalců, jasně čněl nad ostatní. Jinou formu zoufalství přinesl fokus na Coppolovu APOKALYPSU a zejména pak návazný dokument SRDCE TEMNOTY..., který ukázal, jak všechny tvůrčí a produkční problémy mohou ovlivňovat finální podobu díla (zlobím se na tebe, Marlone Brando!). Konečně třetí podobu zoufalství a třetí vrchol letoška přineslo uchopení zoufalství jedince uvnitř společenského systému, jak je zobrazili Loznicovi DVA PROKURÁTOŘI jakožto dokonalá ukázka naprostého zoufalství jedince uprostřed totalitárního režimu. Bylo zajímavé vidět je vedle zoufalství, lidsky hlubokého, ale přece zcela nesouměřitelného, které v současnosti prožívá hrdinka Raduova KONTINENTALU 25. Tohle bylo teda to nejlepší. Zážitkem pak vedle toho byl i vhled do současné africké kinematografie, která je schopná ve vlastních kulisách jak reprodukovat již existující filmové vzorce (RAFIKI, DJ AHMET, SBOHEM, JULIE), různě je remixovat (SALOUM), tak vytvářet vlastní originální artové snímky (TOHLE NENÍ POHŘEB, ALE VZKŘÍŠENÍ). V případě Tima Burtona, kterému byla letos věnována vlastní sekce, jsem se přesvědčil, že jeho styl mi není blízký, byť dokáže vytvořit fascinující postavy (BEETLEJUICE nebo Tučňák v BATMAN SE VRACÍ), a proto mě nejvíc bavil jeho neburtonovský ED WOOD. Vydařený ročník! Nazdar! @letnifilmovaskola by @mloci_comics
0
a year ago
Download
OZZYHO jsem poprvé a naposledy viděl v roce 2002 na velkym stadionu na Strahově v rámci Ozzfestu, když měl venku desku Down to Earth. Byl to nejen hudební, ale taky výchovný zážitek. Pamatuju si, že když jsem si tam někdy na začátku, jak jsem čekal na první kapely, odplivnul do štěrku pod nohama, nějaký  postarší rocker mě otcovsky napomenul, ať to nedělám, že v tom přece stojíme. Tak už jsme to nedělal. O pár hodin později už ovšem mnozí takoví rockeři kolem nechtěli vážit cestu na záchod, a tak močili do prázdných kelímků od piva, které si pak stavěli pod nohy do štěrku, jakože si to tam jenom odložej. Za chvíli už to tam pěkně cachtalo - a vůbec nikdo nikoho nenapomenul! / Ještě si pamatuju, že Ozzy měl na pódiu jakýsi čajový servis, ze kterého upíjel. To jsem mu dost záviděl, protože jsem už ke konci měl dost žízeň. / Vzpomínam na to rád. / Tak čau, Ozzy! by @mloci_comics
3
a year ago
Download
swag by @mloci_comics
0
a year ago
Download
ADAM GNADE: After Tonight, Everything Will Be Different.
"This is a sentiment felt by countless dreamers on New Years's Eve or the night before turning 18 or 21. It's about having faith in restarts, a belief that one good action or element might set a faulty system right again, one brave act could restore the balance long knocked off-kilter. (...) You can fix the broken pieces of the last few years. You can rise like we all hope to rise. You can ascend gloriously over the course of one star-kissed, magical night. One gosdamn fucking outrageously important night. Maybe that's all you need. Maybe tonight is your night. Close your eyes. Let the room fall quiet. Listen to the wind rattling the window panes like invisible hands shaking them. Listen to the voice of the night, which is your voice after all, your true voice, the voice of your unaffected desires and purest hopes." by @mloci_comics
0
a year ago
Download
Nejste z cukru, smál se na nás trenér, když stál s deštníkem v ruce u postranní čáry, zatímco my běhali v dešti kolečka kolem hřiště. Bylo to skoro před třiceti lety na malém stadionku FC Dragoun Břevnov, který tehdy tvořilo hřiště s krytou tribunou, fotbalová hospoda a zázemi s šatnama.

Od té doby břevnovský klub postupně zmizel z mapy. Nejdřív zrušili mládež, což vedlo k mému velkému přestupu do Čechie Smíchov. Břevnovské áčko pak sice nějakou dobu hrálo třetí ligu - pamatuju si, že jsem se kdysi byl podívat na jejich pohárový zápas proti Slovanu Liberec -, ale pak klub úplně zaniknul. A tak zatímco všude kolem rostly developerské projekty, které někdejší stadion doslova obklopily, na hřišti samém rostla jen tráva a křoví. Dneska už vlastně nejde poznat, že tam nějaké hřiště s tribunou kdy bylo, a nevypadá to, že by se tam fotbal ještě někdy měl vrátit. Skupina břevnovských nadšenců ale před pár lety založila nástupnický SK Union Břevnov a začala dávat do kupy hřiště ležící hned na protější  straně ulice - takže je tu naděje, že místní fotbal přece jen nezanikne.

Když déšť zhoustnul natolik, že už nedávalo smysl v něm dál běhat, trenér vymyslel, že se přesuneme pod krytou tribunu a na jejích schodech budeme zdola nahoru skákat žabáky. Skončilo to tak, že si jeden kluk při finálním skoku rozseknul hlavu o konec zábradlí. Pamatuju si, jak mu po čele tekla krev a mísila se s kapkama deště. To byly časy! by @mloci_comics
2
2 years ago
Download
Burroughsův Nahý oběd se pro mě během střední školy stal branou do světa velké literatury, svatou knihou, kterou jsem vždycky měl po ruce. Bylo tak samozřejmostí, že se si ji s sebou vzal i do Nízkých Tater, kam jsme vyrazili s klukama putovat s batohama na zádech. Hned na začátkunás ale  zastihnul hustej déšť. Naštěstí jsme narazili na nějakou chatu, která sice byla zamčená, ale měla velkou verandu, kde jsme se mohli usadit. Jelikož déšť neustával, strávili jsme tam skoro dva dny. Podobně jako my tam skončilo několik dalších lidí, který si kolem rozložili stany. Literatura se v takových chvílích stává cenným artiklem. Všichni sháněli něco ke čtení, přičemž já byl jedinej, kdo s sebou měl knížky. Vedle Burroughsova Nahého obědu to bylo ještě Orwelovo 1984. Všichni chtěli Orwella, ale já půjčoval jen Burroughse. Jednak proto, že Orwela jsme si sám chtěl přečíst, a jednak proto, že jsem cítil povinnost šířit Burroughsovo slovo. A tak se z toho stala moje misie. Přicházeli ke mně lidé s prosbou o zapůjčení knihy, já jim vkládal do rukou Nahý oběd a oni mi jej pak asi po hodině zase vraceli s tím, že budou radši sledovat, jak déšť bubnuje do stěny stanu. Zjistil jsem tak, že Nahý oběd, navzdory mému přesvědčení, možná není tím nejsnadnějším vstupem do Burroughsova díla. V tomhle ohledu jsou určitě přístupnější knihy Feťák mebo Teplouš. Druhá z nich se právě dočkala filmového zpracování, takže je ideální čas si ji přečíst. Sám Burroughs se tak mimochodem dočkal dalšího filmového ztvárnění sebe sama. Po Peteru Wellerovi, Vigo Mortensenovi a Benu Fosterovi to tentokrát bude Daniel Craig. Těšim se. Vůle šířit Burroughsovo slovo mě ani  po víc jak dvaceti letech neopustila a tentokrát mám na svojí straně filmový průmysl, skoro stejně tak mocný jako dešťová mračna nad Tatrami. by @mloci_comics
0
2 years ago
Download
Jedu v noci z koncertu High Vis, v ruce držim jejich novou desku Guided Tour, a jak si ji prohlížim, na hlavě sluchátka, zapomenu zmáčknout tlačítko, takže autobus míjí moji zastávku a jede dál. K****, nadávám si. Na další zastávce se mnou vystupuje starší pán, společně přecházíme silnici a pokračujeme ulicí. Když to vypadá, že se naše cesty rozdělí, zastavuje mě jasně položenou otázkou: Vy dáváte přednost LPíčkám? Sundavám si sluchátka, přikyvuju a on konstatuje, že to je dobře. A co to máte? Ukazuju mu desku High Vis. Řiká, že to zná a jakože dobrý, ale ... Dojmu ho však informací, že jdu právě z jejich koncertu. V Bike Jesus, to je tam, mávnu rukou k řece. Říká mi, dělal jsem hudebního redaktora v několika časopisech, než to převzaly počítače. Ale tim jeho příběh nekončí: Na půdě mam tři, čtyři tisíce desek. Wow, pokývu hlavou. Všecky jsem je na tu půdu musel přestěhovat. Tak teď tam půjdu a něco pěknýho si pustim. Naše cesty se rozcházejí. Mějte se! Čau! by @mloci_comics
0
2 years ago
Download

Download All

Save the photos and videos currently loaded on this page.

0Photos
0Videos
Ready to download 0 / 0

Keep this tab open until your download is ready.

back to up